Často se mě lidé ptají : Co je zajímavé na mé práci s porcelánem?

Zajímavý je celý proces výroby. Baví mě vytvořit z pouhé myšlenky něco hmatatelného, hezkého a zároveň užitečného. Porcelánová tvorba mi dělá radost. Také mě baví sledovat, jak hotový výrobek dělá radost a užitek dalším lidem.

Porcelán je pro mě exkluzivní materiál, který mám ráda, a který jsem si postupně oblíbila. Práce s ním má svá úskalí a právě proto není nikdy nudná.

Ptáte se mě také : Jak dlouho trvá proces výroby nějakého mého výrobku?

Popravdě nevím přesně, jak dlouho vzniká jeden jediný výrobek. Vytvářím jich více najednou. Pálím párkrát do roka a proces naplnění pece mi může trvat 2-3 měsíce. Nemám potřebu odpočítávat čas strávený s tímto úžasným materiálem, protože to pro mě není důležité. Ale pro vaši představu mě napadlo udělat pár fotek z mé dílny a přiblížit Vám technologický postup.

Ráda bych Vám, alespoň prostřednictvím fotografií a popisu, detailně ukázala vznik porcelánového pohárku.

Jeho cestu od počátku, až po hotový výrobek.

Porcelán

Je charakteristický bělostí, lesklým povrchem glazury, průsvitností, chemickou odolností a mechanickou pevností, ale zároveň vysokou křehkostí. K docílení těchto vlastností je důležité dodržovat mnoho zásad a léty vyzkoušených technologických a výrobních postupů. Kromě toho vyžaduje čistotu a velkou trpělivost. 

Možná, jste někdy byli na exkurzi v porcelánce,....ale teď zapomeňte všechny stroje, které jste tam viděli ;)

V mojí mini dílničce se dělá vše v malém měřítku a pouze ručně. Proto je to časově trochu náročnější.

1. Příprava hmoty

Vytváření porcelánu předchází pečlivá příprava surovin a příprava licí nebo točírenské hmoty. V mé dílně vyrábím zatím pouze technikou lití do sádrových forem a používám tzv. nízkopalný francouzský porcelán pálený na teplotu kameniny 1250°C. Tento typ porcelánu není tak úplně sněhově bílý jako klasický porcelán z porcelánek pálený na 1400°C. Francouzský je trochu našedlý až nažloutlý, rozdíl v bělosti se ale pozná, pouze pokud dáte oba druhy vedle sebe. Časem se mi však podařilo docílit celkem dobré bělosti. A to experimentováním s různým nastavením výpalu.

Francouzská porcelánová licí hmota neboli "licí břečka" se prodává v sypké formě, proto ji musím rozmíchat s vodou. Pak hmotu nechám odstát a pomalu míchám, každý den pár minut. Čekám, až se vymíchají všechny velké i miniaturní bublinky. To trvá přibližně týden. Příprava hmoty mě moc nebaví. Licí hmota vypadá jako Cappuccino, nebo tekutá bílá čokoláda. Několikrát jsem měla nutkání jí ochutnat....a bohužel chutná jako písek :)

Cesta porcelánového pohárku vlastně začala (kromě nápadu a papírového nákresu) u jeho sádrového staršího bratra, o 14% většího modelu. Musí být větší, jelikož porcelán se při výpalu o tyto procenta smršťuje. Zvětšený model pohárku jsem odlila do sádry. Vyrobila jsem 3 stejné sádrové formy. Ty se jednou za čas musí vyrobit znova, protože jedna forma vydrží přibližně jen 150-200 odlitků. Pak přestane fungovat, tzv. vyžije - přestane sát vodu a už netvoří porcelánový střep. Forma se skládá z několika dílů, aby se mohl výrobek snadno vyjmout. Formy musím před každým použitím očistit a spojit díly dohromady pevnou gumou.

2. Nalévání do forem

Tato část vytváření porcelánu mě už začíná bavit. Technika odlévání hmoty do forem je velice přesná a hlavně můžete získat jakékoli množství stejných výrobků. Přesto budou všechny originální. Licí porcelánovou hmotu naliji do formy a počkám přibližně 12 minut, než se utvoří požadovaná tloušťka střepu. U pohárků  je to přibližně 4 mm. Pak přebytečnou hmotu vyliji zpět do nádoby a formu nechám odkapat dnem vzhůru několik minut.

Poté si postavím formu na točnu a opatrně odkrojím po částech přebytečnou hmotu z nalévacího otvoru. Pak sundám nalévací část formy. Dalších pár minut nechám pohárek ve formě odpočívat. Poté velmi opatrně pohárek vyjmu z formy a postavím jej na sádrovou podložku. Při vyndavání ho nesmím nijak zdeformovat, protože jakákoli deformace by se později projevila při výpalu. Porcelán má totiž až do vypálení tvarovou paměť. Projeví se to při výpalu. Pokud se před výpalem objekt zdeformuje a opět narovná, vysoký žár v peci předmět opět částečně zdeformuje.

Až když je pohárek v „kožovitém stavu“, tedy není úplně mokrý, ale už pomalu osychá, vyřezávám ornamenty. Odříznuté kousky schovávám. Později lze odpad využít třeba k výrobě modelovací hmoty nebo "Šlehačkových broží".

3. Sušení a retušování

Pohárky musí schnout 2-3 dny. Po zaschnutí jsou výrobky velmi křehké. Skoro jako skořápka. Pak přichází na řadu retušování. Nejprve brousím okraje a nožku na rovné podložce. Potom nožíkem seříznu spáry vzniklé od lití do forem. Nerovnosti zahlazuji nožem a jemným smirkovým papírem. Při retušování se hodně práší, proto je třeba nosit respirátor. Nakonec krásně do hladka zahladím celý povrch pohárku vlhkou houbičkou. Každý výrobek při retušování mnohokrát obrátím v ruce.

4. První výpal „přežah“

V této fázi je pohárek už krásně uhlazený a vypadá tak, jak má. Také další spousta vyretušovaných výrobků je připravena k výpalu na 950°C na tzv.přežah. Vždy pálím co nejvíce výrobků najednou. Nakládání pece mi trvá minimálně hodinu. Při přežahu se výrobky ještě mohou mezi sebou dotýkat a pec může být plně naložená. Výpal trvá přibližně 7-8 hodin. Po skončení výpalu pec chladne minimálně 24 hodin. Pec mohu otevřít, až když na teploměru klesne teplota pod 100°C.

5. Glazování

Pohárky jsou po vyjmutí z přežahu o trochu pevnější. Už i trochu cinkají a změnily barvu do růžova. Jsou takové "ňuňací"- sametové. Nicméně mají před sebou ještě dlouhou cestu. Všechny výrobky před glazováním ofoukám od prachu kompresorem a opět očistím vlhkou houbičkou, protože jinak by po výpalu vznikly v glazuře vady.  Různé tečky, kráterky a podobně. Bohužel i přes to se občas nějaká ta tečka nebo drobná vada na glazuře objeví. To však k ruční práci patří.

Glazura je tenký sklovitý povlak na povrchu keramických výrobků. Nakupuji práškovou, kterou následně smíchám s vodou. Používám transparentní, bezolovnatou, lesklou. Celý pohárek opatrně ponořím do glazury, co nejelegantnějším pohybem. Přežahnutý porcelánový střep je porézní a nasákavý a proto při namočení do glazury ji nasaje na svůj povrch. Poté u všech výrobků pečlivě setřu mokrou houbičkou všechny plochy - nožky, které se dotýkají podložky, aby se později nepřilepily k pálicí podložce při výpalu. Dále štětečkem nanesu trochu glazury tam, kde jsem se pohárku dotýkala při namáčení. Pohárek musí být celý rovnoměrně naglazovaný.

Poté čekám 1 den, až glazura trochu zaschne. Pak jemně retušuji větší nerovnosti na oglazovaném pohárku - různé kapky, otisky prstů, nebo stékance vzniklé při namáčení. Menší stékance se sami slijí při výpalu. Retušování glazury je důležité proto, aby byl celý povrch pohárku po výpalu krásně hladký a jednolitý. Nejlépe se nerovnosti na glazuře retušují pouhým prstem. Při retušování suché glazury se opět hodně práší a je třeba nasadit respirátor. Nevypálené naglazované pohárky jsou sněhově bílé a pokryté jemným bílým popraškem - zaschlou glazurou.

6. Druhý výpal „ostrý“

Po vyretušování glazury, následuje nakládání do pece na druhý výpal tzv."ostrý" - výpal glazury. Nakládání pece mi trvá přibližně 2 hodiny. V této fázi musím zacházet s výrobky velmi opatrně. Jemná prášková vrstvička glazury se neopatrností může z výrobku snadno setřít a to by bylo špatné. Dávám pozor, aby se výrobky v peci nedotýkaly, jinak by se při výpalu přilepily k sobě. Také se výrobky nesmí dotýkat pece. Proto dělám mezi výrobky, a výrobky a pecí, rozestupy minimálně 2 cm. Ostrý výpal na 1250°C trvá přibližně 5-6 hodin. Při tomto výpalu se z glazury odpaří voda a v bodě tání sline v kompaktní sklovitý povrch.

Po skončení výpalu pec chladne přibližně 24 hodin. Musím čekat celý další den a noc, než mohu pec otevřít. Což je největší zkouška trpělivosti. Jsem vždy strašně moc zvědavá jak to dopadlo. A pokaždé to může dopadnout úplně jinak. Ve vysokém žáru pece se může přihodit cokoliv. Hlavou mi vždy probleskují ty nejhorší scénáře. Pec tedy napjatě otevírám hned, jak klesne teplota pod 100°C a nedočkavě nakukuji. V tu dobu jsem nejvíce nervózní. Většinou zbytečně. Dopadlo to dobře a pohárek je tak, jak má být. Skoro hotový ;)

 7. Dekorace a třetí výpal

Cesta pohárku i dalších výrobků totiž pokračuje. Potom co se s přítelem pokocháme a zacinkáme si, část výrobků zabalíme a putují z dílny ve Štědré do 40 km vzdáleného bytu ve Všerubech u Plzně. Zde dekoruji a balím objednávky. Některé výrobky dekoruji naglazurovými barvami ve formě sítotiskových obtisků podle vlastního návrhu. Přes barvy na obtiscích je nanesen žlutý lak, který potom vyhoří. Slouží jako přenosový lak, na vodou snímatelné obtisky. Pohárek většinou nechávám bílý. Pouze na podední nalepím značku s podpisem. Když je nadekorováno, výrobky opět zabalíme a znovu se vydají na cestu do Štědré. Tam je naložím potřetí do pece na teplotu 780°C. Také barvy mohou pokaždé dopadnout jinak. Proto je třeba čas od času udělat vzorník. Pár označkovaných pohárků se teď schovává vzadu v peci. Dekorační výpal trvá přibližně 5 hodin. Potom pec chladne přibližně 24 hodin.

Pak pohárky a ostatní výrobky vyložím z pece a zabalím do bublinkové folie. Cestují se mnou zase z dílny do bytu. Z Karlovarského kraje do Plzeňského, kde na mě čeká zasloužený odpočinek, ale jenom na chvilku ;)

Všem pohárkům ještě zabrousím nožku brusným kamenem, aby neškrábala a byla krásně hladká.

A teď už je pohárek konečně komplet hotový.

Jako zázrakem tento křehký kousek všechno přežil.

Věřím, že jeho cesta ještě zdaleka nekončí a poputuje třeba k Vám domů.

Moc mě potěší, bude-li Vám dělat radost tak, jako mě bavilo ho vyrábět.

Fotografie z výroby ve větším rozlišení si můžete prohlédnout ve Fotogalerii.