Jejímu srdci vládnou nůžky, ani klubíčka nebo práce se dřevem jí ale nejsou cizí. Ostatně, má to všechno v krvi. Ditaka se s manželem výrobě a opravám dechových hudebních nástrojů věnuje už přes 20 let a díky jejich společnému umu se mohou učit hře na flétnu děti po celém světě. A navíc si je nosit v krásných šitých pouzdrech. ;)

Řekněte nám něco o sobě. Jaká byla vaše cesta k tvoření?
Od malička jsem měla ráda nůžky. Maminka sice s úsměvem, ale také s výčitkou vzpomíná, že pokud je dobře neschovala, nebylo nic v bezpečí. Nejvíce to odnesla cenná kuchařka, kde byly barevné obrázky… Můj první šicí stroj jsem dostala v 15 letech, ale začátky byly pokus-omyl. Moje babička pocházela z rodiny, kde se šilo ve velkém, ale v roce 68 emigrovala, a tak mi v začátcích neměl kdo poradit.
Stroj šel tedy na chvíli stranou, ale jehlice, háček a klubíčka jsem měla vždy někde po ruce. Hodně jsem vyšívala technikou Richelieu, při níž bylo nůžek a jehel potřeba. Touto výšivkou jsem se chtěla později i živit, ale cena za ubrus byla tak nízká, že z toho rychle sešlo.
Po škole jsem pracovala v kanceláři, ale když jsem se seznámila s manželem a začala mu pomáhat v dílně, kterou založil jeho otec, bylo rozhodnuto. Práce v dílně na výrobu a opravy hudebních nástrojů bylo hodně i pro mne. Zároveň bylo potřeba šít obaly na flétny, šalmaje a další nástroje… Měla jsem tedy motivaci opět vytáhnout svůj šicí stroj. No a jak tomu tak bývá, i práci se dřevem mám v rodině. Můj dědeček totiž vyráběl škopky, máselnice, vařečky a další výrobky ze dřeva.

 

Od začátku našeho podnikání jsme měli pochybnosti, zda nás hudební výrobky uživí, ale když se začali zákazníci vracet a bylo jich stále více, opadly ty největší obavy. Například na dětské flétny byly zpočátku zakázky hlavně z Německa, kde se tyto flétničky používají v předškolní výuce už více než 40 let, protože svým rozměrem a menzurou odpovídají dětské ruce lépe než běžné zobcové flétny. Umožňují tak klidně i čtyřletým dětem dělat ve výuce pokroky. Během krátké doby děti hrají melodie na tři tóny, naučí se správně dýchat a osvojí si techniku správného prstokladu. Jsme rádi, že se tato dětská flétna začala prosazovat i u nás a rozšiřuje se řada školek, které ji používají.

Jakou technikou nejraději tvoříte? Proč to u vás vyhrála?
Určitě je to ruční šití a práce na šicím stroji. Také si cením práce v dílně, kde voní dřevo, a já můžu být spolutvůrce.

Kde čerpáte inspiraci? Vyrábíte ráda na zakázku?
Vlastně jsem nejdříve zkusila ušít na zakázku pouzdra na dětskou flétničku. Paní učitelky ve školkách nás prosily, zda by šly flétny nějak označit, aby si je děti nevyměňovaly. Při větším počtu už bylo obtížnější označovat samotné flétničky, tak jsem se s radostí pustila do kombinování látek různých barev a obrázků na obalech. Mám teď i šikovné paní učitelky, které mi dávají vědět, co se dětem nejvíce líbí. Pokud mi to materiálové a časové možnosti dovolí, ráda vyhovím. Každé dítko tak má svůj obal a vždy mě potěší jejich reakce a radost.

Kdy a kde se vám tvoří nejlíp?
Nejraději tvořím brzo ráno, ale pokud k tomu potřebuji šicí stroj, tak musím počkat, než se rodina vzbudí. :)

Popište moment, kdy jste si uvědomila, že vaše tvorba už není „jen“ koníček.
Bylo to v době, kdy jsem začala dostávat první objednávky na pouzdra a obaly i mimo naši rodinnou dílnu.

Co vám na vaší tvůrčí cestě nejvíce pomohlo?
Než byla možnost hledat na internetu, kupovala jsem si knihy a časopisy o vyšívání a šití. Dcera zatím nemá čas, ale věřím, že i ona ještě některé z nich využije.

Na který svůj výrobek jste nejvíce pyšná a proč?
Na všechna pouzdra, která jsem si sama navrhla a časem se osvědčila. Mám vždy radost, když si po letech stejní zákazníci objednají znovu.

Když se ohlédnete zpátky za svojí kariérou, udělala byste něco jinak?
Snad jediné, co bych změnila, je škola, kterou jsem vystudovala. Zpětně bych si zvolila např. obor krejčová nebo podobně zaměřenou školu, což si myslím, že by pro mne bylo velkou výhodou.

Do kterých Fler obchůdků chodíte potěšit oko?
Obdivuji originální umění cupak-design, Machacek-sochy, vždy něco pěkného je u Jadelice, stephany, Titmouse, ale dalo by se uvést spoustu dalších.

Jak nejraději trávíte čas, když zrovna netvoříte?
Nejraději jsem v lese, nebo nejlépe celý den na borůvkách, u nás na Valašsku sbíráme hafery. :) Rádi s manželem chodíme po našich Beskydech, občas se nám podaří podívat i jinam. Přes léto s oblibou navštěvujeme hudební festivaly.

Kde se ve své tvůrčí dráze vidíte za rok a kde za deset let?
Pokud to tato náročná doba umožní, tak věřím, že se i za rok budou u nás vyrábět ze dřeva flétničky a další nástroje. Za deset let je ještě daleko, ale snad i ta pouzdra budou. :) Samozřejmě je stále co vylepšovat, máme plány a návrhy na další výrobky.

Jakou radu byste dala začínajícím prodejcům na Fleru?
Fler dává úžasnou možnost přiblížit a ukázat svou tvorbu. Chce to hodně trpělivosti a dávat si záležet také na fotografiích, kde stále i já vidím rezervy.