Shakti.Gawain

Asi každé dítě se ve chvíli, kdy tvoří, ztrácí v jiném světě.. I já to tak měla, ale jakmile se v dospělosti tvoření stalo prací (redaktorka) a tvorba začínala mít pravidla a termíny, kouzlo se ztratilo. Po letech, v období, kdy jsem byla nezaměstnaná a cítila, že potřebuji profesní změnu, se mi ale najednou začalo zdát o tajemných obrazech a v těchto snech jsem jasně cítila, že autorkou obrazů jsem já. Do té doby jsem o svých malířských schopnostech pochybovala - malování byla spíše jen má občasná radost, ale o umění rozhodně nebyla řeč. Nicméně sny se opakovaly a já "náhodou" na Internetu narazila na obraz podobný těm z mých snů. Malovaný byl jakousi technikou enkaustika, kterou jsem v té době vůbec neznala. Cítila jsem deja vu. Nakoupila jsem všechny potřebné pomůcky s tím, že to prostě musím zkusit a v zápalu malovala a malovala, byla jsem jako posedlá, ztrácela jsem sebe sama, bylo jen tvoření, mé Já zmizelo. Když jsem konečně přišla k sobě a podívala se na své obrazy, rozplakala jsem se. Byly to obrazy z mých snů. Od té doby maluji.